Ještě, že existují maminky, které se přijdou zeptat : "Nedělám já něco špatně ?" "Dávám mu všechno to co potřebuje ?" Třeba ne ... nebo ano ... , ale takto by to být mělo: 5-6 jídel denně, pravidelné odstupy mezi jídly, pitný plán
Stravování dříve a dnes
Rubrika: Zdravé stravováníAutor: Radim Jakeš
Bylo, nebylo - lidské pokolení. Ačkoliv všichni patřili ke stejnému živočišnému druhu, byli každý trochu odlišní. Mohlo za to místo, kde žili - neboli geografické podmínky. Také jejich jídelníček se lišil podle toho, co v místě jejich výskytu rostlo, nebo žilo. Čas od času nějaká katastrofa - přírodní či lidská způsobila, že se sebrali a houfně táhli jinam. Mísili se s ostatními, přejímali jejich zvyklosti a návyky. Ne vždy to jejich organismus, zejména trávení, přijal s nadšením. Trpěli pak různými nemocemi. Po čase, když přešlo několik pokolení si však zvykli. Nejinak tomu bylo i v české kotlině. Zde se usídlili lovci, sběrači i zemědělci. Vzájemně se obohatili, včetně jídelníčku. Pak ale přišlo několik vynálezů, technická revoluce a s nimi samozřejmě změny ve stravování. Velkou roli hrály také objevené kontinenty, ze kterých k nám začaly proudit nové potraviny. Poslední tečkou byla změna zemědělství na konvenční produkci (podporovanou a udržitelnou umělými hnojivy), konzervování a další způsoby zpracování potravin. Šlechtění plodin tu bylo odjakživa, genetická manipulace nikoliv. Zároveň nastal boom medicíny, řešící následky, namísto příčiny a prevence chorob se dostala na druhou kolej. Protože většina z obyvatel ČR má své kořeny zde, podívejme se, jak naši předci jedli.
JARO. Obiloviny a jedlé kaštany, bukvice a žaludy upravené tak, aby byly poživatelné, nebo se z nich dělal mouka. Vařily se kaše a polévky. Mladé listy travin a bylin, klíčená semínka, zbylá skladovaná jablka, kompoty atd. Začaly snášet slepice, vybírala se hnízda ptáků. Mléka moc nebylo, dobytek měl mladé, zbytky, co nevysály mláďata se používaly na máslo a do omáček. Maso téměř nebylo, maximálně se zařízla slepice, která nenesla - na polévku. Celkově se na jaře nikdo nepřejídal.
LÉTO. Zahrada nabízela nespočet zeleniny, ovoce, mladé skoré brambory. Pekl se chleba, jedly polévky. Mléka bylo více, mláďata se odstavovala, vyráběly se sýry. Maso spíše drůbeží a rybí. Různé pomazánky z tvarohu, nebo luštěnin doplňovaly talíř a nosily se na pole, nebo do lesa. Samozřejmě se jedla vejce. Kaše z obilovin byly častým pokrmem. Sbíraly se houby a plody v lese.
PODZIM. Bylo po žních, brambory sklizené, dozrávaly dýně a jiné tykvovité. Pekly se buchty, často s mákem a jiné. Maso bylo i z divokých zvířat, ptáků a prvních dorostlých mláďat. Vařila se povidla, marmelády, kvasilo zelí, do zásoby se dávaly zrát sýry. Stále rostly houby, které se sušily, nebo zavařovaly. Bylo to období hojnosti a konzumovaly se vydatné potraviny, aby se vytvořily zásoby na zimu.
ZIMA. Konzumovaly se uskladněné potraviny, využívaly se bukvice a žaludy, které se přidávaly do mouky. Jedlo se více masa a luštěnin, používal se živočišný tuk - máslo a sádlo. Maso, zejména vepřové se udilo, stejně tak i ryby. Ovoce bylo uskladňováno na seně, nebo se sušilo. Zelenina spíše kořenová, nebo pozdní jako pórek a růžičková kapusta. Základním zdrojem vitamínu C bylo kysané zelí a šípky a mrazem přešlé jeřabiny. Vysoce výživné podzimní bobuloviny byly uschovány v medu, aby se nezkazily. Jedly se ořechy a semínka, hodně máku.
Zajímavé je, že i naše slinivka si pamatuje stravovací návyky našich předků. Proto v dnešní době, kdy můžeme po celý rok koupit téměř vše, máme takový výskyt potravinových alergií. Mnoho lidí se zhlédlo v moderních stravovacích směrech a nahrazuje naše produkty dovezenými - často z jižní polokoule. Dovozcům těchto potravin to samozřejmě hraje do karet, stejně, jako mnohá vyjádření odborníků, nedoporučujících tuky a cukry. Často stačí umírněnost a návrat k tradičním potravinám a nastanou pozitivní změny. Určitě by se dalo vyjmenovat více surovin, používaných našimi předky, ale pro ilustraci to stačí. Pokud tedy díky různorodým názorům pomalu nevíte co jíst, zkuste něco z toho, co jedli vaši praprarodiče a generace před nimi. Přeji dobrou chuť.
www.korenyzdravi.cz
Další články z rubriky Zdravé stravování
Základy principy správné stravy u předškoláka a školáka
DOSTÁVÁ VAŠE DÍTĚ VE VÝŽIVĚ VŠE CO JE TŘEBA?
Pravidelná strava - je opravdu tak důležitá?
Při hubnutí je doporučováno jíst pravidelně 5-6 denně po malých dávkách. Znamená to tedy, že máme 6 krát denně sníst malý krajíček chleba se lžičkou tvarohu? Nebo že mám mít rozdělena hlavní jídla na části? To rozhodně nikoli, platí pravidlo 3 hlavní velká jídla a 2 – 3 svačiny mezi jídly. A proč máme vůbec tak často jíst? Lidem, kteří jsou zvyklí při hubnutí hlavně hladovět, zní toto doporučení naprosto nelogicky! Máme pravidelně jíst, abychom zhubli? Ano! Tak snadné to je!
Kyselina listová ve stravě těhotné ženy
Kyselina listová patří do komplexu vitamínů B, lidé si ji nedovedou sami vytvořit a musí ji proto přijímat potravou. V období těhotenství se potřeba kyseliny listová zvyšuje, neboť je nezbytnou součástí při dělení buněk, a tím i součástí růstu a vývoje plodu. Nedostatek kyseliny listové může vést k vývojovým vadám, rozštěpu neurální trubice a k potratu. Pokud ale žena neprodělala spontánní potrat, nemá v rodinné anamnéze dědičné vývojové vady a její zdravotní stav je naprosto v pořádku, tak může zdroje kyseliny listové přijímat z běžně dostupných potravin.
Newsletter
Přihlášení
Facebook
Sponzorovaný odkaz:
Copyright © vyzivovi-poradci.cz 2010-2014, Vytvořil Pixman s.r.o.