JARO. Obiloviny a jedlé kaštany, bukvice a žaludy upravené tak, aby byly poživatelné, nebo se z nich dělal mouka. Vařily se kaše a polévky. Mladé listy travin a bylin, klíčená semínka, zbylá skladovaná jablka, kompoty atd. Začaly snášet slepice, vybírala se hnízda ptáků. Mléka moc nebylo, dobytek měl mladé, zbytky, co nevysály mláďata se používaly na máslo a do omáček. Maso téměř nebylo, maximálně se zařízla slepice, která nenesla - na polévku. Celkově se na jaře nikdo nepřejídal.
LÉTO. Zahrada nabízela nespočet zeleniny, ovoce, mladé skoré brambory. Pekl se chleba, jedly polévky. Mléka bylo více, mláďata se odstavovala, vyráběly se sýry. Maso spíše drůbeží a rybí. Různé pomazánky z tvarohu, nebo luštěnin doplňovaly talíř a nosily se na pole, nebo do lesa. Samozřejmě se jedla vejce. Kaše z obilovin byly častým pokrmem. Sbíraly se houby a plody v lese.
PODZIM. Bylo po žních, brambory sklizené, dozrávaly dýně a jiné tykvovité. Pekly se buchty, často s mákem a jiné. Maso bylo i z divokých zvířat, ptáků a prvních dorostlých mláďat. Vařila se povidla, marmelády, kvasilo zelí, do zásoby se dávaly zrát sýry. Stále rostly houby, které se sušily, nebo zavařovaly. Bylo to období hojnosti a konzumovaly se vydatné potraviny, aby se vytvořily zásoby na zimu.
ZIMA. Konzumovaly se uskladněné potraviny, využívaly se bukvice a žaludy, které se přidávaly do mouky. Jedlo se více masa a luštěnin, používal se živočišný tuk - máslo a sádlo. Maso, zejména vepřové se udilo, stejně tak i ryby. Ovoce bylo uskladňováno na seně, nebo se sušilo. Zelenina spíše kořenová, nebo pozdní jako pórek a růžičková kapusta. Základním zdrojem vitamínu C bylo kysané zelí a šípky a mrazem přešlé jeřabiny. Vysoce výživné podzimní bobuloviny byly uschovány v medu, aby se nezkazily. Jedly se ořechy a semínka, hodně máku.
Zajímavé je, že i naše slinivka si pamatuje stravovací návyky našich předků. Proto v dnešní době, kdy můžeme po celý rok koupit téměř vše, máme takový výskyt potravinových alergií. Mnoho lidí se zhlédlo v moderních stravovacích směrech a nahrazuje naše produkty dovezenými - často z jižní polokoule. Dovozcům těchto potravin to samozřejmě hraje do karet, stejně, jako mnohá vyjádření odborníků, nedoporučujících tuky a cukry. Často stačí umírněnost a návrat k tradičním potravinám a nastanou pozitivní změny. Určitě by se dalo vyjmenovat více surovin, používaných našimi předky, ale pro ilustraci to stačí. Pokud tedy díky různorodým názorům pomalu nevíte co jíst, zkuste něco z toho, co jedli vaši praprarodiče a generace před nimi. Přeji dobrou chuť.
www.korenyzdravi.cz
Pokud patříte mezi ty, kteří v sobě našli motivaci pro to, aby cvičili i několikrát týdně, moc Vám gratuluji.
Zdravý pohyb týkající se hlavně aerobních aktivit, je velmi důležitý pro imunitní systém, pohybový systém, jako prevence civilizačních chorob a také pro podporu správného psychického naladění. V neposlední řadě nám pohyb pomáhá (při správné tepové frekvenci) snižovat procento podkožního a útrobního tuku.
Napadlo Vás někdy při pohledu do zrcadla, že by jste měl/a zhubnout, nejlépe začít držet hladovku?
Váháte, zda je to dobrý nápad? Pak vězte, že určitě NENÍ! Hladovkou se nám nemůže podařit zhubnout a následně váhu udržet. Bohužel, to je fakt!
Čtěte dále a dozvíte se, že realita je jinde...
Mořské řasy jsou obecně velmi prospěšné našemu zdraví a patří mezi tzv. superfoods. Dodají nám spoustu minerálů a vitamínů ve velmi koncentrovaném množství. Z vitamínů obsahují především C, A a skupiny B, např. veledůležitý B12, kterou postrádají hlavně vegetariáni či vegani, a jehož nedostatek se projevuje chudokrevností, hubnutím, zhoršováním duševní výkonností, paměti, svalové koordinace, třasem či mravenčením v končetinách. Řasy jsou zdrojem důležitých minerálů a obecně jich mají mnohonásobně větší množství než běžná zelenina.
