Obezita a zrádná fruktóza

Rubrika: Zdravé stravování
Autor: Žij-zdravě.cz, s.r.o.

Většina z nás si obvykle spojuje fruktózu s ovocem. A i když to je přesná informace, protože fruktóza skutečně tvoří část sacharidů v ovoci, tak většina z naší denní spotřeby fruktózy nepochází z ovoce, ale jiných zdrojů!

Ve skutečnosti, většina našeho příjmu fruktózy není z čerstvého ovoce, ale z glukózo-fruktózového sirupu, který se vyrábí nejčastěji z kukuřičného škrobu. Ten pak najdeme limonádách, sušenkách, pečivu, šunce, uzeném mase, snídaňových cereáliích, ovocných jogurtech atd. A víte proč? Je to levná náhrada cukru - má 2,5x vyšší sladivost a jeho výroba je mnohem levnější! Takže vlastně fruktózu konzumujete, aniž byste o tom věděli. A to je hlavní problém!

Před 500 lety neexistoval žádný cukrovarnický průmysl, a tak byl podíl fruktózy v naší stravě omezen na několik položek, jako jsou ovoce, med, rozinky, bobule a samozřejmě také zelenina - takže naši předci neměli žádný problém s vysokým příjmem fruktózy. Ale s rozvojem cukrovarnického průmyslu na konci 19. století a poté objevením možnosti výroby glukózo-fruktózového sirupu z obilného škrobu, nastal velký zlom!

Díky tomuto velmi levnému a také velmi dobře použitelnému zdroji (2,5x větší sladivost a tekutá forma) se stal preferovaným zdrojem pro použití v potravinářském a zpracovatelském průmyslu. A od té doby se také potýkáme s velkým nárůstem obezity.

Spotřeba sacharózy ve srovnání s výskytem obezity

Vše je krásně vidět na uvedeném grafu - od poloviny 19. Století je to rozvoj cukrovarnického průmyslu a v 70. letech 20 století pak vynález glukózo-fruktózového sirupu.

FRUKTÓZA A OBEZITA

Pokud mluvíme o sacharidech a přidaných cukrech, měli bychom si v první řadě vysvětlit, rozdíly mezi fruktózou a glukózou. Našemu tělu neprospívá jak zvýšený příjem klasického cukru (sacharózy), tak ani glukózo-fruktózového sirupu. Největším a zcela zásadním rozdílem mezi těmito sladily je však jejich trávení a využití v těle! Řepný či třtinový cukr (sacharóza), patří mezi disacharidy. Skládá se ze dvou jednodušších cukrů, z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly fruktózy. V levnější náhražce glukózo-fruktózovém sirupu najdeme mnohem více fruktózy. A právě v ní je problém - glukóza se v těle mění na tuk jen asi z 5%, naopak u fruktózy je to 40%!

Průzkumy ukázaly, že průměrně člověk spotřebuje asi 80 g přidaného cukru denně (to je přibližně 15% denního kalorického příjmu) a polovina z tohoto množství je právě ve formě fruktózy. To zda právě toto množství vede k nárůstu obezity, není zcela jasně prokázáno. Ale níže uvedený graf nám tuto hypotézu potvrzuje.

Výskyt obezity s ve srovnání s podílem energie z tuků

Jak jsme již vysvětlili, tak hlavním centrem metabolizmu fruktózy jsou játra. Kde se fruktóza ukládá jako jaterní glykogen (zásobní zdroj energie), což je to je samozřejmě dobré pro fyzicky aktivního člověka. Nicméně, schopnost tzv. uložení je omezená. Při vysokých dávkách fruktózy se pak ukládá jako tuk! A to zejména v oblasti břicha jako tzv. „viscerální (útrobní) tuk", který stojí za rozvojem mnoha nemocí jako je diabetes II.typu a způsobuje také vysokou hladinu krevních lipidů = nebezpečí mozkové mrtvice, infarktu apod.

Příjem fruktózy není také přímo spojen s hormonální regulací. Nereaguje na ni inzulín a má malou glykemickou odezvu, což je považováno za pozitivní. Na druhou stranu při vyšším příjmu dochází k nedostatečné stimulaci (Leptin) mozkových center regulace příjmu potravy. Takže se při konzumaci fruktózového sirupu se netvoří dostatečně silný signál pro mozek že "máme dost" a pravděpodobně budeme pokračovat v jídle = obezita!

MÁME SE BÁT I OVOCE?

Možná Vám teď přijde fruktóza jako nepřítel č.1, kterému je lepší se vyhnout. Ale není tomu tak! Malé množství fruktózy v ovoci není problém. Obzvláště protože jej přijímáte společně s vlákninou a to způsobí pomalejší trávení (fruktóza se stačí vstřebat) a dodá nám pocit sytosti. Problém nastává až při velkých dávkách fruktózy, až když je jaterní glykogen na maximu své syntézy. Je nepravděpodobné, že byste z čerstvého ovoce ztloustli. Naopak se ale snažte vyhýbat glukózo-fruktózovému sirupu v potravinách. Čtěte obaly a vybírejte pečlivě!

Více o výživě a zdravém životním stylu se dozvíte na Žij-zdravě.cz.


Další články z rubriky Zdravé stravování

Proč nemůžu zhubnout

Máte vzorový jídelníček, jíte podle doporučení, pravidelně cvičíte a přes veškerou Vaši námahu a snahu nejdou ty nechtěná kila navíc dolů? Kde je problém a co s tím můžete udělat? Možná bude jednou z příčin tichý nepřítel dnešní, poněkud hektické doby - STRES!

Tipy na nískosacharidové večeře

Při sestavování redukčního jídelníčku bychom měli myslet na hospodaření se sacharidy a jejich příjem regulovat podle výdeje energie a podle denní doby. Obecně platí, že večeře by měla obsahovat minimum sacharidů a zakládat se spíše na bílkovinném a zeleninovém základě. Je to z toho důvodu, že po večeři již většinou přecházíme do klidnějšího režimu a náš energetický výdej již není tak velký, zkonzumovanou energii bychom tak nestihli před ulehnutím spálit a uložili ji „na později", čili do tuků. Výběr vhodného složení večeře je významnou složkou redukčního jídelníčku, a proto Vám přináším několik tipů, jak jídlo poskládat. Velikost porce je vždy závislá na výšce, váze, energetickém výdeji a cílové váze klienta. Jaká je optimální porce si povíme v dalším článku.

Rozdíly v pečivu - celozrnné, vícezrnné, bílé, grahamové

Jako první věc je potřeba si uvědomit co získáme konzumací bílého pečiva. Víceméně nic - konzumací bílého pečiva dodáváme tělu pouze prázdné kalorie a minimum vlákniny, přibližně 3g ve 100g. Kdežto celozrnné pečivo je pro nás zdrojem tolik potřebné vlákniny, přibližně 8,5g ve 100g (doporučená denní dávka vlákniny je přibližně 35 g). Vláknina napomáhá peristaltice střev, správnému trávení, dodává tělu vitamíny B6 a E, kyselinu listovou, měď, hořčík, mangan a zinek.

Newsletter





Přihlášení
Sponzorovaný odkaz: