Jarní očista na východní způsob

Rubrika: Sezonní záležitost
Autor: Alena Jedounková

Jedná se o postupy, které jsou osvědčené mnoha staletími. Asijská a indická strava je lehká, výživná a pročišťující. Právě proto je tak účinná a pomáhá tělu se rychle zregenerovat. Plně respektuje potřeby organismu a zbytečně ho nezatěžuje živočišnými tuky, solí a těžko stravitelnými potravinami. Podle tradiční čínské medicíny jsou po dlouhých měsících zimy zatížené některé orgány nahromaděním škodlivin. Jedná se  zvláště o játra a střeva, což  se projevuje mimo jiné známou „jarní“ únavou. Navíc právě játra jsou na jaře ve větší aktivitě a přístupnější k regeneraci. A jak na to? Ráno začněte den sklenicí teplé vody s citronem. Nastartujete tak metabolismus i činnost jater. Během dne je k pití vhodná obyčejná čistá vlažná voda a bylinkové čaje např. šípkový, ibiškový nebo meduňkový, popř.zelený

        Barvou jara je zelená, do jídelníčku proto zařaďte veškerou zelenou zeleninu, která na jaře roste - petržel, pažitku, pórek, řeřichu, listy salátu, kapusty, růžičkové kapusty, brokolice, špenátu, zelí, ale třeba i pampelišky, kopřivy, naklíčené bylinky apod. K jídlu je vhodné přidávat malé množství klíčků a výhonků (čočka, mungo, sója, řeřicha).  Dalšími potravinami, které mají v tomto období svůj význam jsou obiloviny a to hlavně kroupy, ale také oves, ječmen, lehčí druhy pšenice, jako špalda, bulgur, kuskus nebo žito. Z mléčných výrobků je hodný kefír nebo kozí sýr. Sílu vám dodá slepičí polévka a maso. Chuť pokrmů si můžete zpestřit kořením jako je hřebíček, badyán, koriandr, zázvor, kurkuma nebo římský kmín. Pro očistu a regeneraci je také důležitý přiměřený pohyb, nejlépe alespoň 20 minut denně na čerstvém vzduchu a dostatečný spánek.

       Pro zvýšení efektu „ozdravení a posílení“ je vhodné současně omezit  konzumaci pečeného a smaženého masa, uzenin, soli, tuku, tučných pokrmů, mléčných výrobků, rafinovaného cukru, vajec, kávy a alkoholu.            

Alena Jedounková, výživový poradce

Další články z rubriky Sezonní záležitost

Druhá polovina září - Podpora slinivky

ZÁŘÍ se nám přehouplo do své druhé poloviny, moji milí!

Taky máte pocit, že to strašně letí? Jak jste zvládli začátek školního roku? Doufám, že už se u vás vše ustálilo a uklidnilo, děti si pomalu zvykají na školku a školní lavice a s tím spojené povinnosti. A my maminky snad už budeme mít čas se nadechnout. Začínající podzim je spojen s pocity melancholie, splínem, že léto už je nenávratně pryč, nic se nám nechce, můžete se cítit více unaveni a s tím, jak klesá ranní teplota venku, přicházejí první nachlazení.

Prosinec - podpora tlustého střeva

Na dveře klepe prosinec, moji milí, poslední měsíc roku. Ani se tomu nechce věřit, ale adventní čas je tu!

V prosinci je nejzatíženějším orgánem tlusté střevo. A to i bez ohledu na blížící se Vánoční svátky spojené v našich zeměpisných šířkách s nezřízenou konzumací cukroví, vánoček, štol, majonézových salátů a smažených řízků, které následuje pečená kachýnka a ve finále Silvestrovská všehochuť zalitá spoustou alkoholu J Jojo, my Češi slavíme dost divným způsobem ;-)

Jako obvykle troška opakování z biologie - tlusté střevo je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá finální zahušťování a vyměšování potravy z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitamíny, minerály a voda. Nestravitelné zbytky jsou zahušťovány, vzniklé výkaly odchází konečníkem z těla ven. Na procesu tvorby stolice se významně podílí zde usídlené symbiotické bakterie - tzv. střevní mikroflóra. Tlusté střevo člověka je dlouhé asi 1,5 metru a má průměr 5-7 cm.

Listopad - podpora plic

A máme tu LISTOPAD, moji milí!

Po několika slunečných a teplejších dnech, přichází nezadržitelně podzim s chladným vzduchem, deštěm, ranními mlhami, nejen v Praze s pokličkou inverze nad hlavou, kdy bude naše imunita silně otestována.

V měsíci listopadu jsou nejzatíženějším orgánem PLÍCE. Ve zkratce opakování z biologie základní školy: Plíce jsou párovým orgánem zaplňujícím převážnou část hrudní dutiny. Dýchání je automatická činnost, kterou považujeme za samozřejmost. Vdechem se k buňkám do plic dostává kyslík, ten potřebují buňky k přeměně živin na energii, a který se krví roznáší po celém těle. Výdechem se z těla dostává oxid uhličitý, jež buňky vyprodukují, ten musíme z těla vyloučit ven. Tím je daná úzká souvislost mezi dýchací a oběhovou soustavou. Dýcháním proudí do plic asi 20 000 litrů vzduchu denně.

Newsletter





Přihlášení
Sponzorovaný odkaz: